10 Klíčových Změn v Novém Stavebním Zákoně!

Článek se zaměřuje na nejvýznamnější inovace, které přináší nový stavební zákon (NSZ) ve znění schválené novely, v porovnání se stávající právní úpravou a zejména se stavebním zákonem z roku 2006. Přehled nezahrnuje podrobnou analýzu rozdílů mezi původním a upraveným zněním NSZ ani hodnocení schválené novely, ale upozorňuje na některé potenciálně kontroverzní důsledky.

1. Reorganizace Stavebních Úřadů

Novelou stavebního zákona dochází ke zrušení v původním NSZ vytvořené struktury státních stavebních úřadů, včetně Nejvyššího stavebního úřadu. Zanikají i specializované stavební úřady (vodoprávní, dopravní, báňské). Povolování staveb tak zůstane v pravomoci obecních a krajských stavebních úřadů. Jejich počet má být snížen, konkrétní čísla vyplynou z vyhlášky, kterou připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj.

Změna nezahrnuje vznik Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ), který bude mít na starosti vyhrazené stavby, jako jsou dálnice, dráhy, letecké stavby, jaderná zařízení a další.

2. Zrychlení, Zjednodušení a Integrace Rozhodování?

Nový stavební zákon si klade za cíl překonat složitost a fragmentaci stávajícího systému povolování staveb. Měl by být zaveden jednotný proces, který by nahradil stávající územní a stavební řízení a množství "zvláštních postupů". Tento záměr se dá shrnout heslem "jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko". Ani původně schválená verze NSZ však tomuto cíli plně neodpovídá, a důsledkem novely je zachování většího počtu potřebných samostatných "razítek".

Zůstává jedno základní řízení o povolení stavby s alternativou zrychleného řízení pro jednodušší případy. Toto řízení umožňuje vydání povolení ihned po podání žádosti za splnění stanovených podmínek.

Odvolací stavební úřad nebudou moci rušit a vracet rozhodnutí vydané v 1. stupni, čímž se zabrání "úřednímu ping-pongu". Avšak integrace rozhodování se většinou opouští, což souvisí se zrušením státních stavebních úřadů, a zůstávají jen dílčí prvky integrace.

3. Jednotné Enviromentální Stanovisko (JES) 

Novela představuje nový nástroj, jednotné enviromentální stanovisko (JES). Toto stanovisko nahradí dosavadní různá vyjádření a rozhodnutí týkající se životního prostředí podle celkem devíti odlišných zákonů. Pokud stavebník vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), bude toto stanovisko zahrnuto do JES. Jde o integraci v oblasti hodnocení projektů z ekologického hlediska, i když JES je vydaný mimo řízení o povolení stavby a v některých případech nemusí plně nahradit současné postupy.

4. Koordinovaná Závazná Stanoviska a Vyjádření

Pokud plánovaný projekt vyžaduje více závazných stanovisek nebo vyjádření od stejného správního orgánu (jako je třeba obecní, městský nebo krajský úřad), musí být v souladu s NSZ vydáno jedno sjednocené koordinované stanovisko. Toto může také obsahovat Jednotné enviromentální stanovisko (JES), pokud ovšem není spojeno se stanoviskem posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) – to by se pak vydávalo samostatně.

Cílem tohoto koordinovaného přístupu je najít správnou rovnováhu a sladit jednotlivé zájmy, které se na projektu podílejí. Původně se očekávalo, že tento princip se uplatní na hodnocení a povolení celého záměru. Nicméně v důsledku nového způsobu posouzení záměrů odděleně dotčenými orgány a stavebním úřadem už toto sjednocení není možné realizovat.

Tato změna přináší určitou strukturu a sjednocení do procesu, který může být často složitý a zdlouhavý, a umožňuje lepší koordinaci mezi různými stranami.

5. Společná Jednání 

Novela přináší nový koncept, který spočívá ve společném jednání mezi stavebním úřadem a dalšími dotčenými orgány. Stavebník a další účastníci řízení se mohou také účastnit. Tento způsob jednání má usnadnit koordinaci různých stanovisek a vyjádření a pokusit se tak vyhnout složitému řešení nesrovnalostí mezi stanovisky u vyšších správních orgánů.

Tento přístup by mohl přispět k rychlejšímu a účinnějšímu průběhu řízení. Nicméně jeho úspěch bude záviset hlavně na tom, jak se k němu postaví jednotlivé správní orgány. Pokud budou trvat na svých stanoviscích bez ochoty ke kompromisu, může se společné jednání stát pouhým dalším krokem, který řízení nejen neurychlí, ale dokonce ho může zbytečně zdržet.

Tato novinka tedy přináší naději na efektivnější koordinaci, ale úspěch bude záviset na ochotě všech zúčastněných stran spolupracovat a hledat společná řešení.

6. Účast Ekologických Spolků v Řízení

Nová úprava stavebního zákona, přijatá na základě pozměňovacího návrhu, otevírá dveře ekologickým spolkům k účasti v řízeních, která se týkají záměrů spojených s kácením stromů, výjimkami pro památné stromy nebo zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. To je změna oproti původní verzi, která umožňovala účast spolků ve všech řízeních, kde by byly postiženy zájmy ochrany přírody a krajiny.

7. Přísnější Regulace Pro Nelegální Stavby

Dodatečné povolení takzvaných "černých staveb", tedy těch, které byly postaveny bez řádného povolení nebo v rozporu s jeho podmínkami, bude podle nového stavebního zákona zpřísněno. Nově bude možné takové stavby zlegalizovat pouze tehdy, pokud:

• Stavba splní všechny požadavky na výstavbu, například odstupové vzdálenosti, nebo pokud sousedé dají souhlas, a je splněn koeficient zastavění pozemku atd.
• Byla uhrazena pokuta za přestupek.
• Stavba nevyžaduje další rozhodnutí o povolení výjimky podle jiných právních předpisů.

Pokud jsou splněny všechny výše uvedené podmínky, stavební úřad může stavbu novým rozhodnutím povolit. Tato úprava odráží snahu státní správy zavést přísnější kontrolu nad nelegální výstavbou.

8. Změny v Územním Plánování 

Jednotný Proces Plánování

Územní plánování se dotkne všech úrovní, od celostátní politiky až po obecní plány a regulační plány. Nově bude proces sjednocený, což zahrnuje i podrobnější regulaci možnosti změn územně plánovací dokumentace. Oprávněné osoby, jako investoři, dotčení vlastníci nebo úřady, budou moci iniciovat tyto změny.

Elektronická Forma

Další novinkou je povinnost vytvářet územně plánovací dokumentaci v elektronické a strojově čitelné formě. Vybrané části musí být v jednotném standardu, tedy zpracovány stejným způsobem ve všech případech. Toto může představovat výzvu pro obce, které budou muset celé územní plány převést do nové grafické formy, i když potřebují změnit jen malou část.

Vlastní Stavební Předpisy pro Velká Města

Praha, Brno a Ostrava dostávají pravomoc stanovit vlastní stavební předpisy, odchylující se od celostátních pravidel. Tato změna umožní těmto městům lépe odpovídat na své specifické potřeby. Kromě toho bude možné odchýlit se od stávajících stavebních požadavků v chráněných oblastech a ve veřejně prospěšných stavbách, pokud to lépe ochrání veřejný zájem.

Podpora "Modro-zelené Infrastruktury"

Zákon nově zavádí pojem "modrozelená infrastruktura", která se stává klíčovým nástrojem pro efektivní nakládání s vodou ve městech. Tento koncept bude nyní oficiálně podporován v rámci územního plánování, což otevírá dveře k novým, ekologicky citlivějším řešením.

Tyto změny představují komplexní revizi územního plánování, se zaměřením na sjednocení, digitalizaci a specifické místní potřeby. Nové přístupy, jako je podpora modrozelené infrastruktury, také signalizují směr k udržitelnějším a ekologicky odpovědnějším strategiím rozvoje.

9. Plánovací smlouvy zlepší vztahy mezi Obcemi a Investory

Nový zákon přináší detailní regulaci plánovacích smluv, což vytváří silnější právní jistotu mezi obcemi, městskými částmi Prahy a investory. Tato úprava klade jasné mantinely pro obsah vzájemných závazků, zejména pokud jde o budoucí využití území a výstavbu veřejné infrastruktury.

Co Plánovací Smlouva Obsahuje?

Plánovací smlouva může být stanovena v územním plánu jako podmínka pro realizaci konkrétního stavebního projektu. V rámci takové smlouvy, která vznikne na základě dobrovolné dohody, se obec může zavázat k určitým akcím, jako je změna územního plánu nebo závazek jej určitou dobu neměnit. Tento závazek je však omezen pouze na strany smlouvy a neomezuje práva a pravomoci obecních orgánů.

Jaké Závazky Mohou Mít Investoři?

Investoři mohou mít různé závazky v rámci plánovací smlouvy. Tyto mohou zahrnovat účast na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb, které jsou spojené s jejich plánem. Dále mohou převzít náklady na takovou výstavbu nebo poskytnout finanční nebo věcnou náhradu za zvýšení hodnoty pozemku v důsledku vydání územně plánovací dokumentace.

Nová úprava plánovacích smluv je důležitým krokem ke zvýšení transparentnosti a právní jistoty v oblasti využití území. Stanovuje jasné podmínky pro spolupráci mezi obcemi a investory, čímž usnadňuje společné plánování a realizaci projektů, které jsou v souladu s místními potřebami a cíli.

10. Aktualizace definice obytné místnosti

Nová novela stavebního zákona přináší změnu v požadavcích na denní osvětlení obytných místností. Původní přímý požadavek na denní osvětlení byl odstraněn, což umožní flexibilnější přístup.

Nyní bude zajištění dostatečného denního osvětlení obytných místností posuzováno podle specifických prováděcích předpisů. Ty mohou stanovit různé kritéria, jako jsou například odstupy mezi jednotlivými stavbami, čímž lépe a citlivěji reagují na konkrétní situace a potřeby.

Zajímá vás více o dalších změnách, které přináší nový stavební zákon?